Zátoka Ringo (Hvar) – Split (pevnina)
Po noci jak na houpačce jsme se vzbudili do krásného rána a po dojedení zbytků a natvrdlého chleba jsme jako první opustili zátoku s pohostinným restaurantem. Na moři zase foukalo a cesta na Brač jen pokračovala v trendu nočního houpání, tentokrát i s cákáním. Ale když jsme do jeli do zátoky na Brači, byli jsme odměněni úplně prázdnou zátokou. Pravda, netrvalo to dlouho, za chvilku přirazila nějaká nudistická loď se San Marínskou vlajkou, kapitán plavidla nám chvilku brousil kolem lodi, nakonec tedy zakotvil a děvčata mu loď přivázala nahoře bez. Jednu z těch sirén jsme s Péťou potkali při naší plavbě za mušlemi, ale tady žádná mušle nebyla k vidění...
Na kolemplující jsme měli štěstí i nadále. Ve vzdutých vlnách nám šikmo křižovala dráhu plavby rychlá, velká a drahá jachta (a buď měla kapitána nezkušeného a přiblblého, nebo naopak velmi zkušeného, zlomyslného – a přiblblého). Všechna otevřená okna v přední třetině jachty dostala zásah a do lodi vniklo tak půl sudu vody. Elektronika byla v pouzdrech, chodbu i postele jsme rychle odvodnili a přes den i vysušili. Díky již druhý den vzdutému moři jsme se na wakeboard nedostali.
Odpolední zastávka na Brači byla na koupání příjemná, našli jsme tu kraby, jeden z nich bojoval s rybou, což bylo pozoruhodné, jen už jsme pomalu vším tím sluncem, koupáním a neutuchajícím vedrem takoví nasycení. Tom dokonce natolik, že po vysprchování a opakovaných stížnostech na bolest hlavy (už ráno dostal Paralen) vykázal 39.5°C, takže dostal další Paralen, zábaly, nalili jsme ho vodou až po okraj a zatímco skupinka vyrazila na procházku, my si tu povídáme a teplota klesá. Snad to tedy nebude pozdrav od 19 táborových klíšťat. Poslali jsme i dotaz jeho paní doktorce, ale není světloplachý, nemá skvrny ani ztuhlou šíji – uvidíme, jak budeme šílet zítra – a navíc v 9:30 už je bez teplot...
Delfín jako bonus
(P.S. Ráno měl 37.5°C a jediný problém, který pociťuje je, že musí psát do písanky...)